Důležitost časného bondingu na dlouhodobé duševní zdraví a odolnost dětí

Lidská mláďata se rodí velmi závislá na rodičích. V prvních dvou letech života prochází obrovským vývojem mozku, růstem neuronů a jejich tzv. okleštěním. Rozvoj mozku kojenců (stejně jako jejich sociální, emoční a kognitivní vývoj) závisí na láskyplném poutu či vazbě ve vztahu s primárním pečovatelem, obvykle rodiči. Existuje stále více důkazů z oblasti vývojové psychologie, neurobiologie a epigenetických studií na zvířatech, které říkají, že zanedbávání, rodičovská nekonzistentnost a nedostatek lásky mohou vést k dlouhodobým problémům s duševním zdravím, stejně tak jako ke snížení celkového potenciálu a štěstí.

Proč to má smysl

Důkazy o úloze láskyplné péče při emočním, sociálním a kognitivním rozvoji dětí jsou silné. Rodičovství je tak důležitější než si dovedeme vůbec představit. Každý z nás jsme svým způsobem zodpovědní za další generaci jako rodiče, poskytovatelé zdravotní péče či jako společnost.

Klíčová myšlenka

Dětství je rozhodujícím obdobím pro rozvoj mozku. Je nezbytné, aby během tohoto období byli rodiče a děti podporování k vytvoření vztahové vazby. Bez dobrého počátečního pouta je menší pravděpodobnost, že děti vyrostou v šťastné, nezávislé a odolné dospělé.

Věda epigenetiky

Představte si, že objetí, ukolébavky a úsměvy rodičů mohou „naočkovat“ miminka na desítky let dopředu proti zlomenému srdci, adolescentním úzkostem či dokonce pomoct složit zkoušky. Důkazy z nové vědní oblasti zvané epigenetika ukazují, že toto dlouhodobé „emoční očkování“ může být možné.

Lidský mozek je úžasný orgán tvořený přes 100 miliardami mozkových buněk, které se připojují k dalším 7 tisícům mozkových buněk. Je komplikovanější než počítač. Ve skutečnosti je nejkomplikovanějším objektem ve známém vesmíru.

Nejdůležitější fází vývoje mozku je začátek života. Počínající život v děloze a první rok života. Ve třech letech života je už mozek dítěte na 90 % dospělé velikosti. Tento rychlý růst mozku a obvodů v tomto období je odhadován na ohromujících 700 až 1000 propojení synapsí za sekundu. Zkušenosti, které má dítě u svých pečovatelů, jsou zásadní pro toto časné propojení a tzv. oklešťování a umožňuje miliony a miliony nových spojení v mozku. Opakované interakce a komunikace vedou k položení základů, které pomáhají utvářet vzpomínky a vztahy a rozvíjet učení a logiku. To znamená, že mozek lidského mláděte je jak komplikovaný, tak zranitelný.

Použij nebo zahoď

Jestliže nenastanou pozitivní zkušenosti, cesty potřebné k utvoření normálních lidských zkušeností se nevytvoří. Toto je často označováno za princip „Použij nebo zahoď“. Tragické případové studie „divokých“ dětí, které přežily s minimálním lidským kontaktem, ilustrují vážný nedostatek jazykového a emočního vývoje v absenci lásky, jazyka a pozornosti. Stejně tak to může být narušeno, ačkoliv mají miminka hlubokou genetickou predispozici k vazbě na milujícího rodiče, jestliže jsou rodiče či pečující osoby lhostejné či nekonzistentní.

Dlouhodobé studie ve skutečnosti uvádějí, že schopnost dětí formovat a udržovat zdravé vztahy během života, mohou být významně narušeny nejistou vazbou na primárního pečovatele.

Teicher uvádí následující patologie u dětí, které v prvních letech utrpěly zanedbávání (extrémní forma nejistého připoutání):

• snížený růst v levé hemisféře, což může vést ke zvýšení rizika deprese;

• zvýšenou citlivost v limbickém systému, což může vést k úzkostným poruchám;

• snížený růst v hipokampu, což může přispívat k poruchám učení a paměti.

Tato zjištění byla podložena případy extrémního zanedbání a výsledky dětí v rumunských sirotčincích. Rutter a kolektiv zkoumali vývoj dětí adoptovaných z rumunských sirotčinců do milujících rodin v různém věku. Když jim bylo šest let, vědci posuzovali, jak velký podíl adoptovaných dětí funguje „normálně“. Zjistili, že 69 % dětí adoptovaných ve věku 6 měsíců a mladší, 43 % dětí adoptovaných mezi sedmi měsíci a dvěma lety a pouze 22 % dětí adoptovaných mezi dvěma a třemi a půl lety fungovalo „normálně“.

Nejcennější věcí je láska

To zdůrazňuje důležitost podpory rodičů a dětí v jejich rozhodujícím raném věku. Nicméně, rodiče se mohou obávat věcí, které nejsou pro vývoj mozku a blaho jejich dětí důležité, jako vlastní pokoj, hračky či drahé dovolené. Namísto toho, nejcennější dárek, který mohou děti dostat, je zdarma. Je to jednoduše rodičovská láska, čas a podpora. Není to prázdný sentiment. Věda nyní ukazuje, proč mozek dítěte potřebuje lásku namísto čehokoliv jiného.

Nová věda, epigenetika, stále více objevuje, jak jsou naše geny a mozky ovlivňovány životy, které vedeme. Například, Champagne ukázal, že když dal (příbuzné i nepříbuzné) myši do péče milujících matek (pozorné a pečlivě je olizovaly), vyrostly z nich samotných lepší matky. Tento efekt je tak silný, že jde i přes dvě generace. Myši – vnučky jsou lepšími matkami a zvládají stres lépe, když se jejich babičky staraly o jejich matky dobře. Tyto dlouhodobé výhody dobrého rodičovství závisí na chemickcých změnách v DNA myší.

Tyto účinky zvané „změny metylace“ v mozku myší byly nyní objeveny i u mozku lidí. Studie na mozcích lidí, kteří spáchali sebevraždu nebo byli jako děti zneužíváni, ukázaly stejný druh chemických vzorců jako u zanedbávaných myší.

Důsledky pro zdravotní péči

Pokud zbavení děti milujícího prostředí rodiny způsobuje dlouhodobé poškození jejich emočního zdraví, inteligence a jejich schopností plně se rozvíjet, jaké důsledky to má na veřejné zdraví v 21. století? Být rodičem se radikálně změnilo za posledních 50 tisíc let. Současní rodiče mají dnes velmi malé praktické zkušenosti s miminky v moderní společnosti.

Po desítky tisíc let trávili noví rodiče mnoho let v rozšířených rodinách, kde se učili dovednostem rodičovství přejímáním od svých rodičů, prarodičů, tet, starších sourozenců bratranců a sestřenic, stejně tak jako měli zodpovědnost za své mladší sourozence. Dnes jen velmi málo rodičů má tuto možnost ponořit se do časného rodičovství v rozšířených rodinách. Bydlet v těsné blízkosti je již minulostí.

Dnes má poprvé těhotná žena často jen devět měsíců na to připravit se na to být rodičem. Mohou být tedy v šoku z toho, že se staly matkou a cítit se nejisté v tom, jak se napojit na své miminko a pečovat o něho. Poruchy poporodních nálad jsou časté a tvoří potenciální bariéru k vazbě na dítě a optimálnímu rozvoji novorozence.

Studie provedená společností Essential Parent Company z roku 2012 ukázala, že přibližně 80 % nových rodičů se cítilo úzkostně a zcela nepřipraveno na praktické dovednosti, které potřebují k péči o jejich miminko. Spojené Království má jednu z nejnižších měr kojení v Evropě, což není příliš překvapující, když průzkum uvedl, že třetina dotazovaných britských rodičů nikdy neviděla kojení člena rodiny. Kojení je naučená dovednost a když nevidí kojení, spousta nových maminek skutečně bojuje s tím, co dělat. A obvykle opouští porodnici dříve, než mají mléko a kojení je zavedeno. To může vést ke zklamání, smutku a stresu a znamená to, že v šesti týden je kojeno pouze 20 % britských miminek.

Tyto životně důležité praktické a milující rodičovské dovednosti jsou stavebními kameny péče o dítě a jeho pohodu. Je jen málo věcí, které jsou pro budoucnost naší společnosti důležitější než porozumění důležitosti dobře „připoutaného“ (attached) dítěte a snaha o podporu děti a jejich rodiče v komunitě.

Jak mohou pomáhat zdravotníci?

V předporodním období je těhotná žena velmi otevřená novým informacím, když se připravuje na roli matky. Doporučujeme kurzy a videa s péči o dítě k vytvoření praktických dovedností, které pomohou matkám napojit se na své nenarozené dítě. Po porodu mohou pokračovat učení prostřednictvím zkušeností – kontakt kůže na kůži, časné kojení, mazlení a péče o dítě. Potřebují spoustu času v kontaktu tváří v tvář k utvoření neverbální komunikace s miminkem.

Zdravotníci by měli ujistit nejisté rodiče, že miminko potřebuje velmi jednoduché interaktivní věci – mazlit se, reagovat, usmívat se a povídat. Když rodiče pochopí, že jejich děti nejsou schopny je soudit, mohou se cítit jistě a sebevědomě, vědouc, že jejich miminko je zcela otevřené k tomu, aby je milovalo a že preferuje jejich hlas a jejich kůži před čímkoliv jiným.

Zdravotníci mohou sdílet tyto základní a uklidňující informace v každodenních konverzacích jako je například vážení miminek, a také v jednoduchých letáčcích a plakátech, které propagují vřelý a jemný přístup v rodičovství a k sobě samým.

Zdroj: The importance of early bonding on the long-term mental health and resilience of children

Příspěvek byl publikován v rubrice Bonding a jeho autorem je Přirozený porod. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.