Klasické porodnictví se svým výhradně lékařsky vedeným porodem je často prezentováno jako jediná možnost bezpečného přivádění dětí na svět. Jakékoliv alternativy jsou brány jako zbytečné (někdy i nebezpečné) a psychická pohoda rodiček jako něco, na co není třeba brát ohled. Prostředí a způsob vedení porodu má na samotný proces porodu velký vliv. Potvrzuje to i studie, která říká, že alternativní porodnictví není horší, než konvenční. Ba naopak, vykazuje dokonce lepších výsledků než to konvenční.

Alternativní versus konvenční institucionální prostředí pro porod (Shrnutí)

Pozadí studie: Alternativní institucionální prostředí bylo zřízeno pro péči o těhotné ženy, které preferují a vyžadují nepatrné či žádné medicínské zásahy. Toto prostředí může být nabízeno pro péči během těhotenství a porodu nebo pouze během porodu; může být součástí nemocnic nebo samostatných subjektů. Speciálně navržené porodní pokoje zahrnují pokoje podobné ložnicím, ambientním pokojům či pokojům ve stylu Snoezelen [o Snoezelen].

Cíl: Primární: Posouzení vlivu péče v alternativních institucionálních prostředích pro porod ve srovnání s konvenčními podmínkami. Sekundární: Stanovit, zdali tento vliv prostředí je ovlivněn personálem, architektonickými prvky, organizačními modely či geografickým umístěním.

Výzkumná strategie: Zkoumali jsme Registr studií Cochranovy skupiny pro těhotenství a porod (31. května 2010).

Kritéria výběru:  Všechny randomizované či kvazi-randomizované kontrolované studie srovnávající vlivy alternativní ústavní péče o matku s konvenční porodnickou péči v porodnicích.

Sběr dat a analýza: Použili jsme metody Skupiny pro těhotenství a porod Cochrane spolupráce. Dva autoři studií hodnotili metodologickou kvalitu. Provedli jsme dvojitý vstup dat a předložili výsledky použitím relativního rizika (RR) a 95% intervalu spolehlivosti (IS).

Hlavní výsledky:  Devět studií zahrnujících 10 684 žen splňujících kritéria. Nenašli jsme studie o samostatných porodních centrech či pokojích ve stylu Snoezelen. Zařazení do alternativních podmínek zvýšilo pravděpodobnost: porodu bez analgezie či anestezie (pět studií, n = 7 842; RR 1,17; 95% IS: 1,01 – 1,35); spontánního vaginálního porodu (osm studií: n = 10 218; RR 1,04; 95% IS: 1,02 – 1,06); kojení v šesti až osmi týdnech (jedna studie; n = 1 147; RR 1,04; 95% IS: 1,02 – 1,06) a velmi pozitivního náhledu na péči (dvě studie, n = 1 207; RR 1,96; 95% IS: 1,78 – 2,15). Zařazení do alternativních podmínek snížilo pravděpodobnost epidurální analgezie (sedm studií; n = 9820; RR 0,82; 95% IS: 0,75 – 0,89); augmentace porodu oxytocinem (sedm studií; n = 10 020; RR 0,78; 95% IS: 0,66 – 0,91) a nástřihu hráze (sedm studií; n = 9 944; RR 0,83; 95% IS: 0,77 – 0,90). Nebyl shledán patrný vliv na vážnou perineální a mateřskou úmrtnost/nemocnost, jiné nežádoucí novorozenecké výsledky nebo poporodní krvácení. Žádné pevné závěry nemohou být vytvořeny v souvislosti s vlivem změny personálního obsazení, organizačních modelů či architektonických prvků alternativního prostředí.

Závěr autora: Ve srovnání s konvenčním prostředím, alternativní prostředí pro porod v nemocnici je spojováno s větší pravděpodobností spontánního vaginálního porodu, snížením lékařských intervencí a zvýšenou spokojeností matek.

Zdroj: http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/20824824