Jak separace matky a dítěte způsobuje neurobiologickou zranitelnost až do dospělosti

Důkazy psychologických výzkumů jsou jasné: když jsou děti separovány od svých rodičů, může to mít traumatické následky po zbytek života dítěte.

Připoutání je však více než pocit – podle výzkumuCurrent Directions in Psychological Science, je to zastřešující pojem kritický pro vývoj v průběhu celého života.

Vazba mezi matkou a jejím dítětem je prvně utvářená již v děloze, kde, jak se zjistilo, plod rozvíjí preferenční reakce na mateřské vůně a zvuky, které přetrvávají i po porodu, vysvětluje Myron Hofer, který byl ředitelem Sacklerova Institutu pro vývojovou psychologii na Kolumbijské univerzitě až do jeho důchodu v roce 2011. Tyto rychlé procesy časného učení pokračují i v novorozenecké fázi vývoje, ve které děti rozpoznávají matčinu tvář a hlas.

Od tohoto okamžiku, časná separace od matky může vést k řadě traumatických emocionálních reakcí, během nichž se dítě ocitne v úzkostném období volání a aktivního hledání, po kterém následuje období klesající behaviorální odezvy.

Na studii novorozených krys Hofer zjistil, že toto chování bylo z velké části odpovědí na ztrátu tepla, které dítě dostává skrz tělesný kontakt, výživu a další psychologické interakce s matkou. Zatímco byl Hofer schopný normalizovat srdeční tep a REM spánkové cykly novorozených krys v laboratoři tím, že jim poskytoval umělé teplo, taktilní stimulaci (například hlazením štětcem) a náhradním mlékem, výzkum nepočítal s rolí chování na vyšší úrovni, jako je reciprocita, napodobování, naladění se a hra ve vztahu matka – dítě.

„Při přemýšlení o důsledcích těchto zjištění pro lidské novorozence by jeden předpokládal, že tento druh jednoduchých mateřských regulátorů by byl nalezen časně v poporodním období dítěte, ale brzy by se staly důležitější jemnější a složitější interakce.“ píše Hofer.

Hofer a jeho kolegové studovali také efekt separace krys v období adolescence a dospělosti. Při 24hodinové imobilizaci, u 80 % dospívajících krys, které byly odebrány od svých matek před odstavením, se rozvinuly žaludeční vředy (ulcerace) jako odpověď na stres. U normálně chovaných krys ze žádná ulcerace neprojevila. Neočekávaně, tyto brzy odstavené krysy byly v dospělosti méně náchylné k ulceraci, když přibližně 50 % normálně chovaných krys vředy mělo. Předpokládá se, že s věkem se mohly stát méně citlivé na stres

Přestože jsou lidské vztahy komplexnější než u hlodavců, výzkum naznačuje, že odebrání dítěte matce v brzkém životním období má mnoho psychologických a behaviorálních důsledků, které mohou přispět ke složité, měnící se struktuře zranitelnosti v průběhu života, říká Hofer.

„Zdá se tedy, že rozdíly ve vztazích matka – kojenec mezi lidmi mají hluboké kořeny ve formě schopností utvářet psychologické a biologické reakce na okolí – efekt, který sahá až do dospělosti,“ píše.

Zdroj: How Mother-Child Separation Causes Neurobiological Vulnerability Into Adulthood

Příspěvek byl publikován v rubrice Bonding a jeho autorem je Přirozený porod. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.

Komentáře nejsou povoleny.