Násili při porodu – zažily jste?

Když hovořil F. Leboyer o porodu bez násilí, měl na mysli něco takového, o čem pojednává video Amnesty International? Podívejte se a diskutujte. Odehrává se tento druh násilí i v českých porodnicích?

 

Příspěvek byl publikován v rubrice Videa a jeho autorem je Přirozený porod. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.

16 komentářů u “Násili při porodu – zažily jste?

  1. Mám tři děti a čekám čtvrté. To jak se rodí v nemocnicích je odrazem vztahu společnosti k ženské energii. Porody jsem měla různé spíše lepší, protože jsem se snažila vliv lékařů už dopředu minimalizovat. Nejlepší porod byl ten, kdy jsem přijela na poslední chvíli a na sále jsem byla max. 10 min. Já v pohodě a bez bolestí, dcera naprosto bez problémů atd. Ale i přez to se lékař chovali jak psychopati a strašně na mě všichni řvali at‘ tlačím, přestože to nebylo třeba. Tak jsem dělala jakože tlačím a jakože mě to bolí. Poznali to a řvali, že to jen tak dělám. Oni prostě potřebovali abych trpěla a já je o tu rozkoš připravovala.. Můj závěr? Porod, který mě čaká si v nemocnici už nedovedu vůbec představit. I deset minut jim stačí k neskutečné agresivitě. Příchod SVÉHO dítěte na svět si představuji ve zcela jiné atmosféře. Bez náhodných psychopatů. A hlavně jako příchod k milující osobě, která se celou dobu těšila a ještě spoustu let bude s laskou pečovat a nést za toto dítě zodpovědnost. Oni za své chování a následcích na dítěti nemusí nést zodpovědnost žádnou, tak také nebudou rozhodovat.

  2. strašlivé!!! taky jsem to měla tak. nechali mě 3 hod potom na sále kde už nikdo nebyl, jen zima, jen pod prosteradlem, 5x totálně vyčerpanou, dítě odnesené. normálně by podle mě člověk na podchlazení za takového stavu zemřel. No nezemřela jsem. Pro ty blbečky teda konstatuju že na vyčerpání se dá zemřít.
    nerodila jsem císařem)
    a fakt neni nic příjemnýho cítit, jak vám odcházejí kvůli jejich zhovadilosti orgány.
    které budete potřebovat na další život.
    je jednoduché druhé týrat, když jsme v pozici tyrana.
    Je zapotřebí strašlivé odvahy se proti tomu ozvat.
    Pro nezúčastněné – rodička je tak vyčerpaná, že se nebrání sestře proti bolesti z kapačky a neseskočí z lůžka při převozu na císaře. Je tak vyčerpaná!!! Proto se nebrání. A taky do poslední chvíle věří v zázrak. S tím být na sále je katastrofa, je to rozsudek.

    Rozsudek nad sebou děláte, když volíte velkou porodnici.

  3. Ještě jednou- každá žena by se měla modlit za doktora Ignáce Filipa Semmelweise, budapešťského lékaře, jeho objev přenosu infekce zachraňuje lidské životy stále.

    • To my vdecne jsme. Jen prof. Semmelweis sve hygienicke standardy zavedl v 1.pol.19.stoleti, takze doufam, ze se jimi zdravotnici ridi a muzeme se venovat i jinym specifikum porodu. Treba zakladni ucte k rodicce, respektovani jejich potreb, komunikaci, byt muze byt jakkoliv obtizna. Myslim ze to je to, po cem vetsina zen tak vola!

  4. Rodila som tri krat, mam tri zdrave a krasne deti 🙂 Co sa ale porodov tyka, po prvych dvoch s urychlovanim liekmi, ATB pri nepotvrdem streptokokovi, osocovanim na sale, pocuvanim, co mam robit, velkymi nastrihmi, hadzanim sa mi na brucho a odnesenim deti, aby som si oddychla, aj ked nechcem po porode oddychovat bez nich – som si povedala, ze staci a nieco sa musi zmenit. Ved je to moj porod, mozem o nom rozhodovat a hlavne nesiem zodpovednost za svoje dietatko, ktore zo vsetkeho najviac potrebuje po narodeni maminkine teplo, vonu, kozu a prsnik. Informovala som sa, citala, rozpravala som sa s lekarkou v porodnici o tom, ako chcem rodit – bez chemie, bez nastrihu a s bondingom. Bolo mi to vyhovarane. Porodny plan, o ktorom som si predtym myslela, ze nie je potrebny, som si vsak napisala a vlozila do tehotenskej knizky – nezabralo to vela casu, len vela poznamok a diskusii potom, ktore sa ale dali prepocut 🙂 Takisto a co bolo pre mna velmi dolezite, som sa stretavala s dulou, s ktorou som isla aj na porodny sal a manzel cakal vonku, kym sa babatko narodi a budeme moct byt spolu. Pri tretom porode som stretla na porodnej sale dobru lekarku aj odporneho primara, ale pozitivno vyhralo a vsetko dopadlo dobre 🙂
    Po vsetkych troch zazitkoch som si vedoma toho, ze nasilie v nasich porodniciach existuje. A nie je ho bohuzial vobec malo, ale stoji za to ho verejne identifikovat, bojovat, rozpravat a sirit osvetu, aby dalsie mamicky a babatka mohli zazit taky porod, na ktory budu s laskou spominat, rychlejsie sa zotavovat, psychicky budu obaja v pohode, mliecka bude akurat a aj doma bude potom vsetko v poriadku 🙂
    Vsetkym maminkam odporucam napisat si porodne zelania a vlozit ich do TK, ak aj nastanu nepredvidane udalosti (hoci aj zmena sluzieb na sale) – kazdy asistent a lekar sa k nim lahko dostane, vie, co si zelate a co nie… Nestava sa to bohuzial automaticky…

  5. Děkuji za toto video!!!!!!! Až mi mrazilo, jak mi to připomnělo můj porod……vždy jsem (nevysvětlené a neodsouhlasené) intervence do mého porodu vnímala jako násilí, ale nikdy jsem u svého okolí nenalézala velké pochopení („prosím tě, vždyť to bylo v pohodě, porod přežily jiný, přežilas to taky, tak co“)…..úžasné, že to někdo pojmenoval…….ještě kdyby to tak promítali ve škole medikům a medičkám – budoucím porodníkům:-)

  6. Pripomina mi to muj prvni porod, nejsem lekar, vzdelana v oboru, rano v pet mi praskla voda, mala byla koncem panevnim, v porodnici jsme byli do hodiny, zadne stahy, tak jsem dostala oxytocin. Stahy jsem zacinala mit (aspon si to myslim, zacinalo se mi chtit na velkou), ale uz byl; naplanovan cisar, podepsany byly vsechny papiry. :o( Asi uz to bylo ono, nemohla jsem si lehnout rovne, kdyz me pred celkovou anestezii uspavali. Pomocnik pri privazovani byl hruby, pry at si lehnu, jenze bylo to strasne neprijemne! Druhe dite mam opet cisarem, kvuli vcestne placente a nevhodne poloze, coz pry byva po prvnim cisari. Lezela jsem dva a pul mesice. Rada bych jeste jedno dite, to ze mel porodnik dle meho nazoru strach z komplikaci a riznul me, ted mam strach ja s problemy s placentou u tretiho tehotenstvi, pripadne odlouceni placenty a umrti tretiho. Dnes bych bez predem domluvene porodni asistentky se zkusenostmi rodit nesla. A taky bez nastudovanych prav. Pro svou dceru udelam vse, aby neco podobneho nezazila! Cisare neosuzuji, ale tenhle muj prvni byl dle meho nazoru a pocitu zbytecny :o( Takze dalsi pripad do statistiky….Ze se nejdena o poporodni trauma, od prvniho cisare ubehlo skoro 6 let.

  7. to video je otřesné, bohužel pravdivé.. čekáme třetí miminko, první porod byl vedený medikamenty, dostala jsem kapačku s oxitocinem, když jsem byla na 8cm, ale ráda na něj vzpomínám, bolest jsem zapomněla během týdne a přišlo mi, že nebyl moc bolestivý, skončila jsem s malým nástřihem na pár stehů a paní doktorka tam byla opravdu skvělá.. za to druhý porod.. ve 40+0 mě objednali na vyvolání s tím, že dcera má velký odhad – 4150g.. vzhledem k tomu, že první porod proběhl 14měsíců před tímto, jsem si byla jistá, že je dítě menší než první – prvorozený syn měl totiž 4150g. Chtěli mě rovnou ten den nechat na příjmu, plakala jsem a doktor byl ke mě hrubý, proč brečím, že o nic nejde.. příjem jsem odmítla ale stejně mě objednal asi za dva dny později. Doma jsem si našla informace, za žádnou cenu jsem nechtěla na vyvolání! zjistila jsem, že velikost dítěte, pokud to pro něj není v bříšku životu nebezpečné, není důvodem pro vyvolání porodu. Domluvila jsem se tedy v jiné porodnici, kam si mě pozvali na prohlídku s tím, že mi počkají ještě další 3dny a řekli mi, že když jsem zvládla jednou porodit velké dítě, zvládnu porodit i o půl kila větší, když na to přijde.. nicméně mi řekli, že když se porod přes víkend nerozjede, ať jsem v pondělí v 7 ráno na příjmu. porod se nerozjel, tak jsem nastoupila, brečela jsem, věděla jsem, že to takhle nechci, že spousta maminek takhle končí na CS. (taky další dvě maminky, co tam byli na příjmu taky na CS skončily!). Naštěstí jsem přijela otevřená na 5, kontrakce byly ale já o nich ani nevěděla. Hned mě vzali na sál a po dvou hodinách, když jsem byla na 6cm to začali urychlovat.. nejdříve píchli vodu a když se po hodině nic nehnulo, napíchli mi kapačku.. během pěti minut jsem 6cm rodila.. málem jsem odrodila ve sprše a rodila nahá, protože mě nestihli obléknout.. bolesti po napíchnutí infuze byly hrozné až nesnesitelné a pamatuji si je ještě teď – a to je malé 7měsíců. jedna PA se na mě osočila, ať nekřičím, když jsem tlačila hlavičku a ještě se mi pak přiznala, že mě zbytečně po druhé nastřihla, že to nebylo potřeba! ze sálu jsem odjížděla s teplotou 34,6 naštěstí se to rychle srovnalo. Teď čekáme třetí miminko a jsem si jistá, že už žádné urychlování porodu nechci!!! nikdo mě k tomu nepřiměje a budu požadovat přirozený porod, sice v porodnici, ale budu. Přijde mi, že to nedělají kvůli rodičkám, ale kvůli tomu, aby jim to odsýpalo, ale takhle by se k tomu určitě přistupovat nemělo.

  8. Nastesti jsem se rozhodla rodit v porodnici, ktera je – jaky paradox – zvana alternativni a tudiz mi bylo umozneno rodit naprosto normalne a s prijemnym pristupem. Avsak prave podobne zazitky kamaradek – takze nikoli jedna pani povidala – z klasickych porodnic mne motivovaly k takovemu vyberu porodnice.

  9. Bohužel, jako porodní asistentka , která pracovala 10 let na porodním sále, musím potvrdit, že tento druh násilí se dlouhé roky odehrával a stále se odehrává v českých porodnicích.Je nutné ženám sdělovat, že se jedná o násilí a ne normu.

    • Vše záleží na vyspělosti společnosti,soucit s trpícím nemůžete chtít od lidí, žijících šedesát let pod vlivem komunistů.Jsem praktická lékařka a první
      můj zájem a úkol je zbaviztpacienta bolesti.Jiné lékaře to nezajímá. Nejem špatně vedené porody, třeba špatné léčené akutní stavy a bolest mezi lopatkami je od páteře, potom přijde infarkt srdeční s roztržením svalů sv srdci, a na akutní transport do specializované pracoviště, ovšem je pozdě,pacient je v nebi. Tohle se děje opakovaně.Česko odmítá jak bývalou aristokracii, tak inteligenci a ne třídní boj, ale spolupráci.

Napsat komentář: Iva valkova Zrušit odpověď na komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.