Když jsem byla studentkou porodní asistence, byla jsem oceněna certifikátem a bonboniérou. Mým úspěchem bylo shromáždění největšího množství pupečníkové krve v nemocnici. V té době řešil místní zdravotní obvod spor s bankou pupečníkové krve. Získané kmenové buňky byly používány k léčbě leukémie a k výzkumu. Každá žena rodící v porodnici byla požádána o darování pupečníkové krve pro dobrou věc a mnoho z nich velkoryse souhlasilo. Byla jsem obzvláště dobrá ve sběru této krve. Tento příspěvek je malým pokusem o pokání za mé hříchy.

V posledních letech se sběr pupečníkové krve a její uchování stal velice populárním, zejména v soukromém sektoru. Pupečníková krev obsahuje magické kmenové buňky, myšlenkou je, že v případě budoucího onemocnění dítěte můžete tyto buňky použít na jeho léčbu. Mé obavy ohledně bank pupečníkové krve se týkají nedostatečné a zavádějící informace dávané rodičům. Tato dezinformace zvyšuje jak etické tak právní otázky. Postup sběru pupečníkové krve je podáván jako „jednoduchý, bezpečný a efektivní“. Když dojde na rozhodování ohledně pupečníkové krve, jsou uvedeny pouze tři možnosti: zachovat (placené uchovávání), darovat (veřejné iniciativy) nebo vyhodit. A co možnost nechat ji dokončit svou cestu přes pupeční šňůru do dítěte?

Dokonce i pojem „pupečníková krev“ je zavádějící – krev je pouze sbírána prostřednictvím pupečníku. Navíc propagační materiály mluví o sběru „krve z placenty“, aniž by zmínili, že dítě/placenta jsou jedním krevním oběhem. Po porodu se krev z placenty dostává do dítěte a pomáhá tím přechodu na dýchání. Znalosti o krátkodobých i dlouhodobých zdravotních výhodách plné placentární transfuzi se stávají rozšířenými. Jedním z dlouhodobých benefitů je ve skutečnosti ochrana proti některým nemocem, kvůli kterým se tyto kmenové buňky sbírají.

Rodiče by měli být informování, že odběr pupečníkové krve vyžaduje předčasné přerušení pupečníku a že krev, která má být odebrána náleží jejich dítěti.

Placenta po plné placentární transfúzi
Zdroj: http://midwifethinking.files.wordpress.com/2011/02/img_0051.jpg

 V příručce o odběru pupečníkové krve není ani zmínka o tom, kdy se přerušuje pupeční šňůra. To může vést rodiče k domněnce, že je možné opožděně přerušit pupečník a ještě odebrat pupečníkovou krev. To však není možné. Po dokončení placentární transfúze do dítěte je obtížné vzít alespoň pár mililitrů potřebných ke zjištění krevní skupiny. Velké pupečníkové cévy jsou prázdné a v době porození placenty se již krev v malých cévách začala srážet. Ztrácíte čas píděním se po dostatku nesrážené krve v malých cévách pokrývajících placentu. Minimální požadované množství pupečníkové krve je 45 ml. Podívejte se na fotografii placenty po ukončení transfúze před přerušením pupečníku. Jestliže si myslíte, že z ní můžete získat 45 ml, zasloužíte si certifikát a čokoládu.

Pediatrické směrnice uvádějí, že „krevní ztráta u novorozenců a dětí nesmí překročit 5 % celkového objemu krve v rámci 24 hodin“. Novorozenec vážící 3,6 kg má objem krve 280 ml – takže maximum krve, které může ztratit je 14 ml. Jak to, že se tato pravidla neaplikují ihned po porodu? Sběrný vak pro odběr pupečníkové krve má 250 ml (35 ml již zabírá antikoagulační tekutina). Minimální objem krve přijatelný pro odběr je 45 ml a maximálně možný je 215 ml. Během mých upířích dnů porodní asistence, odhaduji, jsem naplnila minimálně polovinu tohoto vaku – takže kolem 90 ml. Takové množství představuje významný podíl krevního objemu novorozence.

Objem krve u novorozence v závislosti na čase přerušení pupečníku
Zdroj: http://www.bmj.com/highwire/filestream/430966/field_highwire_fragment_image_l/0.jpg

Zajímalo by mě, kolik rodičů by souhlasilo s tím, aby někdo přišel na novorozenecké oddělení a vbodl jehlu do jejich dítěte a odebral přibližně třetinu jeho krevního objemu? To je totiž totéž… jen jehla není v jejich dítěti, ale v pupeční šňůře.

Neříkám, že banky pupečníkové krve by neměly být dostupnou možností. Vše, co se snažím říct je, že rodiče potřebují adekvátní informace před tím, než se rozhodnou odebrat značné množství krevního objemu jejich dítěte. Musí být schopni zvážit jednoznačné výhody plné placentární transfuze s možnou léčbou nepravděpodobných nemocí v budoucnu. Pupečníková krev je krev dítěte.

PS: Již se neúčastním krádeže krve dětem. Žijeme a učíme se.

Autor: Rachel Reed, certifikovaná porodní asistentka

Zdroj: <http://midwifethinking.com/2011/02/10/cord-blood-collection-confessions-of-a-vampire-midwife/>, datum stažení: 8. 1. 2013