Vedlejší účinky a rizika umělého oxytocinu

Není pochyb o tom, že vyvolávání porodu umělým oxytocinem (Pitocinem) může být život zachraňující intervence a v některých situacích chrání zdraví jak matky, tak dítěte.

Otázkou není, zdali je Pitocin někdy nutný. Otázkou je, zdali je jeho dnešní frekvence užití v nemocnicích odůvodněná. Jako u všech lékařských zásahů je důležité kriticky zkoumat rovnováhu mezi přínosem a rizikem – zvláště když mluvíme o tak silných lécích pro jinak zdravé těhotné ženy a jejich dětí.

Existují dva hlavní důvody, kdy porodníci používají umělý oxytocin: 1) k vyvolání porodu u potermínové gravidity, to je v 41. týdnu těhotenství, (známé jako „vyvolávání“), 2) k urychlení  porodu (známé jako „augmentace“).

Je rutinní vyvolávání v 41. týdnu nutné?

Těhotenství je obvykle považováno za „potermínové“ v 42. týdnu těhotenství. Pokud není děložní čípek rozšířený, běžným standardem ve většině vyspělých zemí je vyvolání porodu.

Tato praxe je z velké části založena na klinických směrnicích, které předpokládají, že ženy po 41. týdnu těhotenství jsou vystaveny vyššímu riziku komplikací, jako je například porod mrtvého dítěte.

Avšak, podporují důkazy toto tvrzení?

Metaanalýza z roku 2002 došla k závěru, že „rutinní vyvolávání porodu po 41. týdnu snižuje perinatální úmrtí“. Podle těchto dat se vyskytlo 7 úmrtí u žen, kterým bylo dovoleno přenášet po 41. týdnu v porovnání s jedním úmrtím, které bylo ve skupině vyvolávání v 41. týdnu.

Nicméně, ze zmíněných sedmi úmrtí, které se vyskytly, pouze 2 se vyskytly s možnou příčinou spojenou s délkou těhotenství. Ostatní úmrtí byly způsobeny faktory nesouvisejícími s délkou těhotenství, jako pneumonie novorozence a diabetes matky. Jestliže tato úmrtí vyloučíme, rozdíl mezi perinatální úmrtností mezi oběma skupinami, kterými jsou vyvolávané porody a skupina bez nich, není statisticky (ani klinicky) významná.

Je potom těžké argumentovat, že rutinní vyvolávání v 41. týdnu snižuje počet mrtvorozenosti. Nicméně, je sporné, zda taková praxe může skutečně zvýšit perinatální úmrtnost či nemocnost.

Studie z Kanady naznačují, že pravděpodobnost císařského řezu je až 2x tak velká při vyvolávaném porodu ve srovnání se spontánním porodem.

Navíc, obhajování, že rutinní indukce by měla být prováděna zrovna v 41. týdnu těhotenství k zabránění možnému úmrtí je mylná. Ačkoliv je míra mrtvorozenosti v 37., 38. a 39. týdnu nižší, než v 41. týdnu, absolutní číslo mrtvých plodů je vyšší. Vzhledem k tomu, že více dětí zemře v těchto týden těhotenství, než v 41. týdnech, z tohoto důvodu bychom měli vyvolávat v dřívějších termínech. Samozřejmě, toto nedává smysl.

Jak autoři článku „Rutinní indukce porodu v 41. týdnu těhotenství: nesmyslný konsensus“ z roku 2002 uzavírají:

„Důkazy“, na kterých je běžná praxe a obliba rutinního, nebo jak se říká, rituálního vyvolávání v 41. týdnu založena, jsou závažně chybné a jsou zneužitím biologické normy. Takový zásah má schopnost udělat více škody než užitku a má nedozírné následky. Je čas pro stažení tohoto nesmyslného konsensu.

Je urychlování porodu umělým oxytocinem odůvodněné?

Oficiální americké statistiky uvádějí míru indukce 22,3 % v roce 2005, což je dvakrát více než v roce 1990. V Austrálii byla tato míra 25,6 % v roce 2005  a téměř 20 % v Anglii (2005) a v Kanadě (2002) [1]

Problém s augmentací je ten, že vytváří abnormální porod. Umělý oxytocin může narušit křehkou harmonii matčiných hormonů během porodu a podle některých výzkumů také mozek a hormony dítěte.

Je zásadní uvědomit si, že účinky syntetického oxytocinu nejsou stejné jako účinky přírodního oxytocinu produkovaného rodící ženou.

Děložní stahy vyvolávané umělým oxytocinem (Pitocinem) jsou jiné, než stahy stimulované přírodním oxytocinem – snad proto, že Pitocin je dodáván do těla kontinuálně skrz infuzi, zatímco přírodní oxytocin je uvolňován v pulzacích.

Pitocinem vyvolané kontrakce jsou delší, silnější a častější než přirozené kontrakce. To může způsobit dítěti značný stres, protože nemá dostatek času na zotavení se ze sníženého průtoku krve, který nastává, když je placenta stlačována při kontrakci. Čistým efektem je, že plod je deprivován nedostatkem krve a kyslíku, což může vést k abnormální srdeční frekvenci a tísni plodu.

Porodní aktivistka Doris Haire popisuje účinky syntetického oxytocinu na dítě takto:

Situace je analogická tomu, jako když byste drželi dítě pod hladinou vody a umožnili mu nad hladinou lapat po dechu, ale ne dýchat.

Příbalové informace Pitocinu mluví bolestně jasně o rizicích tohoto léku, varují před tím, že může způsobit:

  • abnormality srdečního rytmu plodu (nízká tepová frekvence, předčasné komorové kontrakce a arytmie);
  • nízké APGAR skóre;
  • novorozeneckou žloutenku;
  • novorozenecké sítnicové krvácení;
  • trvalé poškození centrálního nervového systému či mozku;
  • smrt plodu.

Švédská studie ukázala téměř 3x větší riziko asfyxie (nedostatek kyslíku) u dětí porozených po augmentaci Pitocinem. A studie v Nepálu ukázala, že děti po vyvolávaném porodu mají 5x častěji znaky poškození mozku porodem.

Pitocin může také způsobit komplikace u rodiček. Důkazy říkají, že ženy, které dostávají Pitocin, mají zvýšené riziko poporodního krvácení, což je pravděpodobně způsobeno dlouhodobým vystavením nepulzujícímu oxytocinu. Tímto se stávají oxytocinové receptory v děloze necitlivé na oxytocin („oxytocinová odolnost“) a ženě vlastní poporodní uvolňování oxytocinu je neefektivní v zabránění krvácení po porodu.

Navíc, Pitocin má vliv na přírodní hormonální kaskádu, která je tak důležitá pro nerušený porod. V jedné studii, ženy, které dostaly Pitocin ke zrychlení porodu, nebyly vystaveny nárůstu úrovně beta-endorfinů.

Hormonální poruchy mohou také vysvětlit sníženou míru úspěšnosti kojení po porodu vyvolaném Pitocinem.

Shrnutí

Znovu, podání Pitocinu může být užitečný a dokonce život zachraňující zákrok a určitě by měl být použit, když je to nutné. Avšak! Důkazy říkají, že to není bez vedlejších účinků a rizik. Proto by neměl být používán rutinně či u bezproblémových porodů.

Zdroj: Medicine for the 21st Century: Natural childbirth VI: Pitocin side effects and risks

[1] Buckley S. Gentle birth, gentle mothering: a doctor’s guide to natural childbirth and early parenting choices. Celestial Arts 2009. pp.110

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.