Strach z porodu předmětem vědeckých studií

Většina žen má určitý strach z porodu. Většinou se ženy obávají o zdraví dítěte, bolesti a u až 12 % žen je strach z porodu vyvolán obavami z lékařských zásahů. U některých je však tento strach z porodu tak velký, že vyžadují epidurální analgezii či dokonce porod císařským řezem. Výzkumy ukazují, že strach z porodu není snížen ani císařským řezem na přání, ani epidurální analgezií. Co naopak pomáhá je příprava na porod, kontinuální podpora během porodu a koneckonců pozitivní zážitek z porodu. Kontrola nad porodem, informovanost, práce se strachem – to jsou „metody léčby strachu“. 

studie strachu souvisejícího s porodem a souvisejících faktorů

Cíl: Prověření výskytu strachu z porodu od těhotenství až po jeden rok po porodu a identifikace faktorů souvisejících s léčbou strachu z porodu.

Návrh: Longitudinální regionální studie.

Prostředí: Tři nemocnice v severní části Švédska.

Účastníci: Šest set devadesát sedm (697) žen, které dokončily čtyři dotazníky.

Metody: Byly shromažďovány údaje z dotazníků v polovině a pozdním těhotenství a ve dvou měsících a v jednom roce po porodu. Strach v souvislosti s porodem byl měřen třikrát.

Výsledky:  Statisticky významný nárůst strachu z porodu byl z 12,4 % v polovině těhotenství na 15,1 % v roce po porodu (p <0,001). Ženy léčené ze strachu z porodu uváděly lepší porodní zkušenosti a preferenci vaginálního porodu v dalším těhotenství. Tyto ženy také pravděpodobněji zažívaly pocit kontroly během porodu a byly spokojenější s informacemi o postupu porodu, ale nebyl zde žádný rozdíl v prenatálním poradenství či výskytu císařského řezu na přání mezi skupinami.

Závěr: Ženy s prenatálním strachem z porodu by měly být léčeny lepším porodním zážitkem. Jestliže žena cítí kontrolu nad svým tělem a je dobře informována o postupu porodu, šance na vyléčení stoupají. Předporodní poradny či volba císařského řezu na přání se nezdá být řešením pro zmírnění strachu  z porodu.

Zdroj: http://onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1111/j.1552-6909.2011.01274.x/abstract

Obavy a strategie zvládání obav spojených s těhotenstvím a porodem ve Finsku

Shrnutí: Cílem této studie bylo popsat příčiny strachu spojeného s těhotenstvím a porodem a popsat strategie zvládání těchto obav těhotnými ženami s těmito strachy. Data byla sbírána používáním polo-strukturovaných rozhovorů v porodnicích dvou univerzitních nemocnic ve Finsku. Účastníky bylo dvacet žen, data byla analyzována použitím technik obsahové analýzy. Ve většině případů byly zdrojem strachu buď předchozí zkušenosti a znalosti, anebo nejistota. V některých případech bylo příčinou strachu přesvědčení bez jasného původu. Znalost byla popisována jako prostředek řešení strachu, jako mluvení, psaní a argumentace. Při hledání pomoci, mnoho účastnic spoléhalo na své sociální sítě a na zdravotníky, ale některé hledaly informace nezávisle v knihách, časopisech apod. Metody pro rozptýlení či zmírnění strachu zahrnovaly mluvení o pocitech, rozšiřování znalosti, přístup k zdravotním službám, odkazy na pozitivní zkušenosti, ujištění lékařským vyšetřením a/nebo pocit pohybů dítěte. Znalosti mohou způsobovat strach, ale jejich schopnost snižovat strach má větší význam. Co se zdálo, že má největší význam, je způsob, jakým jsou informace podávány.

Zdroj: http://onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1016/S1526-9523(02)00263-5/abstract

Předchozí porodní zkušenosti žen s intenzivním strachem z porodu

Cíl: Popsat význam předchozích zkušeností z porodu u žen s intenzivním strachem z porodu, který má dopad na jejich každodenní život.

Návrh: Deskriptivní fenomenologická studie.

Prostředí:  Porodnice pro ženy se strachem z porodu v západní části Švédska.

Účastníci: Devět žen s intenzivním strachem z porodu, které byly těhotné se svým druhým dítětem a považovaly svůj předchozí porodní zážitek jako negativní.

Metody: Rozhovory, které byly doslovně přepsány a analyzovány s reflexí životního přístupu.

 Výsledky: Základní význam, který se objevil, byl pocit nepřítomnosti na porodním sále a nekompletní porodní zážitek. Ženy se cítily, jako by tam neměly žádné místo, že nebyly schopné vzít si své místo a jestliže byla přítomna porodní asistentka, neposkytovala podporu. Tyto zážitky zůstaly vryty v myslích žen a vedly k pocitům strachu, osamělosti a nedostatku důvěry ve své schopnosti porodit a snížením důvěry v porodní péči. Tyto zkušenosti kontrastují s krátkými okamžiky, které dávají smysl.

Závěr: Předchozí zkušenosti z porodu pro ženy s intenzivním strachem z porodu mají hluboký vliv a mohou být spojeny s utrpením a porodním traumatem. Z toho vyplývá, že by měla být poskytována porodní péče, kde sestry/porodní asistentky jsou přítomny a podporují ženu během porodu a umožňují ji být přítomnou a účastnou porodu.

Zdroj: http://onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1111/j.1552-6909.2010.01139.x/abstract

Předporodní strach z porodu a jeho souvislost s následným císařským řezem a se zkušenostmi z porodu

Cíl: Vyšetřit výskyt strachu z porodu v celostátním vzorku a jeho vztahu s následnou mírou císařských řezů a celkovou zkušeností z porodu.

Návrh: Prospektivní studie používající meziskupinové srovnání.

Prostředí:  Přes 600 předporodních klinik ve Švédsku.

Vzorek: Celkem 2 662 žen přijatých při první návštěvě předporodní kliniky během tří předem určených týdnů rozdělených do jednoho roku.

Metody: Poštovní dotazování v 16. týdnu těhotenství (průměrně) a 2 měsíce po porodu. Ženy se strachem z porodu, definované jako „velmi negativní“ pocity při myšlenkách na porod v druhém trimestru, a/nebo které prošly poradenstvím kvůli jejich strachu z porodu v pozdějším stádiu těhotenstvím, byly srovnávány s těmi v referenční skupině bez těchto charakteristik.

Hlavní měřítka výsledků: Volitelný a nouzový císařský řez a celkový zážitek z porodu.

Výsledky: Celkově 97 žen (3,6 %) mělo velmi negativní pocity a téměř polovina z nich následně podstoupila poradenství. Navíc, 193 žen (7,2 %) které původně měly více pozitivních pocitů, podstoupily poradenství později v těhotenství. U žen, které podstoupily poradenství, strach z porodu byl spojen s třikrát až šestkrát vyšší mírou volitelných císařských řezů, ale ne s větší mírou nouzových císařských řezů či negativními zkušenostmi z porodu. Velmi negativní pocity bez poradenství nebyly spojovány se zvýšenou mírou císařského řezu, ale byly spojovány s negativními porodními zážitky.

Závěr: Nejméně 10 % těhotných ve Švédsku trpí strachem z porodu. Strach z porodu v kombinaci s poradenstvím může zvýšit míru volitelných císařských řezů, zatímco strach bez léčby může mít negativní dopad na následné zážitky z porodu. 

Zdroj: http://onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1111/j.1471-0528.2006.00950.x/abstract

Strach z porodu: vztah k úzkosti a depresi

Cíl: Studovat vztahy úzkosti a deprese se strachem z porodu.

Návrh: Průřezová dotazníková studie.

Prostředí: Prenatální zdravotní péče v Norsku.

Vzorek: Těhotné ženy (n = 1 642) přijaté během listopadu 2008 až dubna 2010.

Metody: Data byla získávána poštovním dotazováním v 32. týdnu těhotenství. Strach z porodu byl měřen prostřednictvím Wijma Delivery Expectancy Questionnaire (W-DEQ) a numerickou hodnotící škálou. Symptomy úzkosti byly měřeny Hopkins Symptom Check List (SCL-25) a symptomy deprese Edinburgh Postanal Depression Scale (EPDS).

Hlavní měřítka výsledků:  Strach z porodu.

Výsledky: Osm procent (137 z 1 642) žen mělo strach z porodu (W-DEQ > 85), 8,8 % (145 z 1642) mělo úzkost (SCL-úzkost  ≥ 18) a 8,9 % (146 / 1 642) mělo depresi (EPDS  ≥ 12). Více než polovina (56,2 %) žen se strachem z porodu nemělo úzkost ani deprese. Nicméně přítomnost úzkosti nebo deprese zvyšuje výskyt strachu z porodu (pravděpodobnost 2,4 95 %, IS: 1,1 – 5,2 a pravděpodobnost 8,4 95 %, IS: 4,8 – 14,7). Ženy jak s úzkostí tak s depresí měly nejvyšší výskyt strachu z porodu (pravděpodobnost 11,0 95 %, IS: 6,6 – 18,3). Podobný vztah úzkosti a deprese byl stanoven použitím numerické hodnotící škály pro měření strachu z porodu.

Závěr: Výskyt úzkosti a deprese zvyšuje výskyt strachu z porodu. Avšak většina žen se strachem z porodu nemělo ani úzkost, ani deprese.

Zdroj: http://onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1111/j.1600-0412.2011.01323.x/abstract

Strach z porodu: opomíjené dilema

Závažný strach z porodu komplikuje 6 % až 10 % těhotenství a projevuje se jako noční můry, fyzické neduhy a těžkosti v koncentraci na práci či rodinné aktivity. Velmi často vede strach z porodu k volitelnému císařskému řezu (CŘ). Ve Finsku, Švédsku a Spojeném Království je strach z porodu či žádost matky je důvodem pro 7 – 22 % porodů CŘ. Strach z porodu je obvyklý u prvorodiček stejně jako u vícerodiček. Strach z porodních bolestí je silně spojený se strachem z bolesti obecně, a předchozí komplikovaný porod či neadekvátní tlumení bolesti jsou obvyklým důvodem pro žádost o CŘ mezi vícerodičkami. Předchozí psychologické onemocnění a nespočet denních stresorů vystavuje ženu vyššímu riziku strachu z porodu. Strach z porodu není izolovaným problémem, ale je spojen s osobnostní charakteristikou ženy, především generalizovanou úzkosti, nízkým sebevědomím, depresí a nespokojeností v partnerství a nedostatkem podpory. Také partneři žen se strachem z porodu mají určitý obraz nízké psychické pohody, ústící v nízkou životní spokojenost, nespokojenost s partnerstvím a deprese. Živé diskuze o právu ženy vybrat si způsob porodu se odehrávají v porodnické literatuře, ale diskuzí o důvodech žen k žádosti o CŘ či možnostech pomoci k překonání strachu z vaginálního porodu je poskrovnu. Předběžné švédské a finské zprávy demonstrují výsledky léčby během těhotenství, kdy více než polovina žen stáhla své žádosti poté, co měly možnost diskutovat o jejich úzkosti a strachu, a vaginální porod po této léčbě byl úspěšný. 

Zdroj: http://onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1034/j.1600-0412.2003.00114.x/abstract

Strach z porodu a riziko porodních komplikací u prvorodiček v Danish National Birth Cohort

Cíl: Prozkoumat souvislost mezi strachem z porodu a nouzovým císařským řezem a mezi strachem z porodu a dystokií, vleklým porodem a tísní plodu.

Návrh: Prospektivní kohortní studie.

Prostředí: Danish National Brith Cohort.

Vzorek: Celkem 25 297 zdravých prvorodiček ve spontánním porodu s jedním plodem v cefalické poloze v termínu po nekomplikovaném těhotenství.

Metody: Data byla získávána během let 1997 až 2003 z počítačem asistovaných telefonních rozhovorů dvakrát v průběhu těhotenství s národním zdravotním registrem.

Hlavní měřítka výsledků: Riziko nouzového císařského řezu u žen se strachem z porodu; riziko dystokie/vleklého porodu či tísně plodu u žen se strachem z porodu.

Výsledky:  Strach z porodu v časném (16. týden, 6 ± 29 dnů) a pozdním (31. týden, 4  ± 21 dnů) těhotenství byl spojen s nouzovým císařským řezem: pravděpodobnost 1,23 (1,05 – 1,47) a 1,32 (1,13 – 1,55). Jestliže byl strach z porodu uveden v obou rozhovorech, pravděpodobnost byla 1,43 (1,13 – 1,80). Ženy obávající se porodu měly zvýšené riziko dystokie či vleklého porodu (pravděpodobnost 1,33; 1,15 – 1,54), ne však tísně plodu (pravděpodobnost 0,94; 0,72 – 1,23).

Závěr: Strach z porodu během těhotenství je spojován s dystokií a nouzovým císařským řezem, ale ne s tísní plodu.

Zdroj: http://onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1111/j.1471-0528.2009.02250.x/abstract

Strach z porodu během těhotenství: Studie více než 8 000 těhotných žen

V dnešním moderním porodnictví, perinatální nemocnost a úmrtnost matek a novorozenců se staly extrémně vzácnými. Přes tento pokrok se těhotné ženy stále bojí porodu a, pokud ano, jak – a jak velké – jsou jejich obavy. Jsou tyto obavy ovlivněny předchozím porodním zážitkem a kurzy předporodní přípravy? Data od více jak 8 000 nastávajících matek (získávané prostřednictvím prenatálních dotazníků rozdaných mezi 1. listopadem 1991 a 31. říjnem 1999) byly vyhodnocovány. Tato studie zkoumá a rozebírá odpovědi týkající se množství a kvality strachu z porodu mezi ženami různé parity a jeho možné souvislosti s účastí na předporodním kurzu. Ženy porodily v nemocničním prostředí praktikujícím moderní porodnictví kombinované s alternativními metodami porodu. Nejčastěji zmiňovaným strachem byl strach o zdraví dítěte (50 %) a strach z bolesti (40 %). Obavy týkající se lékařských intervencí, jako je operativní porod, anestezie, nervová blokáda či býti vydána na milost porodníků, byly kolem 12 %. Je těžké stanovit jasnou výhodu porodní přípravy ve snižování strachu z porodu.

Zdroj: http://informahealthcare.com/doi/abs/10.3109/01674820209074677

Obsah strachu souvisejícího s porodem mezi páry přejících si partnerovu přítomnost při porodu

S cílem prozkoumat obsah strachu z porodu byl proveden průzkum mezi 216 páry budoucích rodičů, kteří se rozhodli pro přítomnost partnera při porodu. Každý pár se účastnil tří kurzů rodičovství během třetího trimestru těhotenství. Během prvního kurzu, páry byly požádány o vyplnění dotazníku o specifickém obsahu strachu, který by mohli mít v souvislosti s těhotenstvím, porodem a vztahem s partnerem po porodu. Každá položka dotazníku vyžadovala odpověď z pěti stupňové škály strachu jako „absolutně ne“, „nepatrně“, „docela“, „docela silně“, „velmi“. Jejich obavy byly hodnoceny podle váženého průměru frekvence pozitivních odpovědí. Více než 80 % mužů i žen mělo nějaký strach z porodu. Ženy se nejčastěji obávaly, v pořadí podle významu, že budou mít postižené či zraněné dítě, asistovaný či operativní porod, osamělosti v cizím prostředí, dělání něčeho špatně a čelení nejistotě jak porod dopadne. Manželka mající silné bolesti a trpící, operativní porod, poranění dítěte, bezradnost, bezmocnost a úmrtí manželky při porodu byly nejvýznamnější strachy u mužů. Osmdesát procent žen a 16 % mužů pociťovalo, že  přítomnost partnera při porodu nebude mít negativní efekt na jejich budoucí partnerský vztah.

Zdroj: http://informahealthcare.com/doi/abs/10.3109/01674829809044219

Strach z porodu před, během a po porodu

Pozadí: Jen pár výzkumů existuje o vztahu mezi očekáváním ženy během těhotenství a jejich zkušenostech sdělených během aktuálního procesu porodu a poté.

Cílem této studie bylo: 1. zjistit souvislost mezi strachem z porodu během těhotenství a po porodu a strachu a bolesti během počátku aktivního porodu (fáze 1: dilatace hrdla děložního 3 – 5 cm) a 2. prozkoumat možné rozdíly pokud jde o strach z porodu během těhotenství a po porodu mezi ženami, které měly či neměly epidurální analgezii během porodu.

Metody: Strach z porodu byl měřen u 47 prvorodiček během 37. až 39. týdnu těhotenství průměrem W-DEQ verze A. Během časné aktivní fáze porodu jsme měřili ženin strach (Delivery Fear Scale) a jejich zkušenosti s bolestí (škála intenzity bolesti). Konečně, strach po porodu (W-DEQ verze B) byl měřen dvě hodiny, dva dny a pět týdnů po porodu.

Výsledky: Pozitivní korelace se objevila mezi strachem z porodu během těhotenství, po porodu a v časné aktivní fázi. Nebyly zjištěny žádné rozdíly ve strachu z porodu během pozdního těhotenství mezi ženami, které měly epidurální analgezii a mezi těmi, které ji neměly. Poporodní strach byl vyšší u žen, které měly epidurální analgezii.

Závěr: Těhotné ženy mající strach z porodu jsou náchylné k strachu během porodu a po porodu. Podání epidurální analgezie není dostatečnou odpovědí na ženin strach během procesu porodu.

Zdroj: http://onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1080/00016340500334844/full

Kontinuální podpora ženy během porodu

Pozadí: Historicky, ženy byly navštěvovány a podporovány jinými ženami během porodu. Avšak během posledních dekád v nemocnicích na celém světě se kontinuální podpora během porodu stala výjimkou spíše než rutinou. Obavy z toho plynoucí dehumanizace ženských porodních zkušeností vedly k volání po návratu kontinuální podpory ženami pro ženy během porodu.

Cíle: Primární: Posouzení vlivu, na matku a její děti, kontinuální, jedna-na-jednu porodní podpory v porovnání s obvyklou péčí. Sekundárně: Zjistit, zdali účinky kontinuální péče jsou ovlivněny: (1) rutinními praktikami a politikami v porodnicích, které mohou ovlivnit ženinu autonomii, svobodu pohybu a možnosti vyrovnat se s porodem; (2) zdali je zdravotník zaměstnancem instituce; (3) zdali kontinuální péče začíná časně či později během porodu.

Výzkumná strategie: Zkoumali jsme Cochrane Pregnancy and Childbirth Group´s Trials Register (únor 2007).

Kritéria výběru:  Všechny publikované i nepublikované randomizované kontrolované studie srovnávající kontinuální podporu během porodu s obvyklou péčí.

Sběr dat a analýza: Použili jsme standardní metody Cochrane Collaboration Pregnancy and Childbirth Group. Všichni autoři se účastnili hodnocení metodologické kvality. Jeden autor a výzkumný asistent nezávisle extrahovali data. Hledali jsme dodatečné informace od autorů výzkumu. Použili jsme relativní riziko pro kategoriální data a vážený průměrný rozdíl u spojitých dat k prezentaci výsledků.

Hlavní výsledky: Šestnáct studií zahrnujících 13 391 žen splňovalo kritéria a poskytly použitelné výsledky. Primární srovnání: ženy, které měly kontinuální podporu měly o něco kratší porod, častěji rodily vaginálně a méně měly porodní analgezii či hlásily nespokojenost s jejich porodní zkušenostíAnalýza podskupin: obecně, kontinuální porodní podpora byla spojována s většími výhodami, jestliže zdravotník nebyl členem nemocničního personálu, když začala časně při porodu a v podmínkách, kde nebyla epidurální analgezie běžně dostupná.

Závěr autora: Všechny ženy by měly mít podporu během porodu.

SROZUMITELNÝ SOUHRN:

Kontinuální podpora během porodu zvyšuje šanci na spontánní vaginální porod, nemá zjištěné negativní účinky a ženy byly spokojenější.

Historicky ženy byly účastny a podporovaly jiné ženy během porodu. Avšak dnes v mnoha zemích, protože více žen rodí v porodnicích spíše než doma, kontinuální podpora během porodu se stala výjimkou spíše než normou. To vyvolalo obavy z následné dehumanizace  porodních zážitků žen. Moderní porodní péče často vystavuje ženy institucionálním rutinám, které mohou mít negativní vliv na postup porodu. Podporující péče během porodu může zahrnovat emocionální podporu, opatření týkající se pohodlí,  informovanost a zastání. Toto může zvýšit normální proces porodu stejně dobře jako ženin pocit kontroly a kompetence, čímž také snížení potřeby porodnických intervencí. Přehled studií zahrnoval 16 studií z 11 zemí zahrnujících přes 13 tisíc žen v široké škále prostředí a okolností. Ženy, které měly kontinuální podporou porodu, měly vyšší pravděpodobnost, že porodí „spontánně“, to je, že neporodí císařským řezem či pomocí vakuum extrakce či kleští. Navíc, ženy méně pravděpodobně používaly léky tišící bolest, byly spokojenější a měly o něco kratší porod. Obecně, podpora porodu se zdá být efektivnější, když je poskytována od časné fáze porodu. Žádné vedlejší účinky nebyly zjištěny.

Zdroj: http://onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1002/14651858.CD003766.pub2/abstract

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.


Můžete používat následující HTML značky a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <strike> <strong>