Spontánní tlačení je spojováno s menší pravděpodobností poranění hráze, s lepším stavem novorozence, s větší spokojeností matky s porodem. Spontánní tlačení v druhé době porodní je výhodnější, než řízené tlačení – to jsou závěry vědeckých studií na toto téma. Zvolte polohu, jakou v dané chvíli budete pociťovat jako nejlepší a tlačte, jakmile budete cítit nutkání na tlačení. Poslechněte své tělo a roďte v souladu se svým tělem. 

Nejlepší praktiky péče v druhé době porodní: Tlačení a poloha

Navzdory důkazům o nežádoucích účincích na plod a matku při použití trvalého Valsalva porodního úsilí, současná praxe péče v druhé době porodní je stále charakterizována uniformními pokyny „tlačte“ silou při úplné dilataci hrdla děložního, zatímco je žena v poloze na zádech. Řízené tlačení může nepatrně zkrátit trvání druhé doby porodní, ale může také přispět k odkysličení plodu; způsobit poškození močových cest, pánevních a perineálních struktur a je testem ženské důvěry ve své tělo. Výzkumy péče v druhé době porodní jsou posuzovány se zaměřením na současnou literaturu o mateřském úsilí tlačení, přístupu péče k spontánnímu tlačení, trvání druhé doby porodní a poloze matky. Zdravotníci by měli aplikovat vědecké důkazy zohledňující nepříznivé účinky trvalého usilovného Valsalva tlačení a polohy na zádech individualizací péče v druhé době porodní a podporovat ženy v pocitech na spontánní tlačení, které mohou sloužit jako vodítko pro jejich chování.

Zdroj: http://onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1016/j.jmwh.2006.12.011/full

Spontánní tlačení při porodu: Souvislost s výsledky stavu hráze

Vaginální porod je uznaným faktorem poškození tkáně hráze a poporodní bolesti perinea. Tato studie zkoumala výsledky 39-ti prvorodiček, které rodily spontánně, vaginálně. V retrospektivním šetření byly ženy tázány, aby popsaly typ tlačení při porodu a bolest oblasti perinea (nebo vagíny) během prvních týdnů po porodu. Data z porodů dokumentují rozsah epiziotomie a/nebo natržení. Jedenáct (28 %) žen uvedlo, že tlačilo spontánně a zbylých 28 (72 %) uvedlo tlačení řízené. U žen, které tlačily spontánně, byla větší pravděpodobnost nedotčeného perinea a menší pravděpodobnost použití epiziotomie a natržení druhého a třetího stupně natržení (x2 [3, N = 39] = 8,1; P = 0,043). Ostatní proměnné, jako věk matky, porodní váha dítěte, doba trvání druhé doby porodní, typ poskytovatele péče a použití epidurálu, nepředstavovaly značný rozdíl ve výsledcích stavu perinea. Další analýza ukázala značný vztah mezi mírou narušení hráze a bolestí (F [3,30] = 5,08; P = 0,005). 

Zdroj: http://onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1016/S0091-2182(98)00070-6/abstract

Podpora spontánního tlačení zdravotníky během druhé doby porodní

Podíl spontánních tlačení rodících žen byl pozitivně a značně spojen s podílem zdravotnické komunikace podporující a povzbuzující spontánní tlačení. Důležité je, že spontánní tlačení významně nezvyšuje trvání druhé doby porodní nebo celkový čas strávený tlačením.

Zdroj: http://onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1177/0884217505281904/abstract 

Techniky tlačení v druhé době porodní

Je rutinou vyžadovat po ženách, aby „se zhluboka nadechly, zadržely dech a tlačily“ v druhé době porodní, avšak neexistuje vědecký důkaz, který by tuto praktiku podporoval. V randomizované kontrolní studii spontánního (n = 15) versus řízeného (n = 17) tlačení v druhé době porodní nebyly nalezeny žádné negativní účinky spontánního tlačení na ženu či dítě. Byla zde negativní korelace mezi délkou druhé doby porodní a venózního pH pupečníkové krve u skupiny s řízeným tlačením, což naznačuje, že dlouhá druhá doba porodní byla nevýhodná pro dítě, když ženy tlačily řízeně. Žádná taková souvislost nebyla nalezena u skupiny spontánního tlačení, navzdory faktu, že ženy v této skupině měly značně delší průměrnou druhou dobu porodní.

Zdroj: http://onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1046/j.1365-2648.1993.18020171.x/abstract

Účinky technik tlačení při porodu na matku a plod: Randomizovaná studie

Vzdělávání žen o spontánních technikách tlačení během první doby porodní a poskytování podpory pro spontánní tlačení během druhé doby porodní vede ke kratší druhé době porodní bez intervencí a k lepším novorozeneckým výsledkům. Ženy také uváděly, že tlačily více efektivně při spontánním tlačení.

Zdroj: http://onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1111/j.1523-536X.2007.00208.x/full

Randomizovaná studie účinků řízeného versus neřízeného tlačení v druhé době porodní na strukturu a funkci pánevního dna

Řízené tlačení v druhé době porodní značně ovlivňovalo urodynamické ukazatele a bylo spojováno s tendencí zvýšení hyperaktivity močového detrusoru. 

Zdroj: http://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S0002937804020253

Porovnání dvou porodních technik v druhé době porodní

Tato pilotní studie se zaměřuje na fenomén porodu v druhé době porodní v rámci teoretického rámce Levinových konzervativních principů ošetřovatelské praxe. Účelem této studie je porovnat účinky dvou naučených přístupů k účasti při porodu v druhé době porodní. Kontrolní skupina (n = 5) byla učena tradičnímu přístupu v druhé době porodní: trvalé zadržování dechu. Experimentální skupina (n = 5)  byla naučena tlačit pouze při mimovolním nutkání. Žádné rozdíly nebyly nalezeny v průměrném trvání druhé doby porodní, fází v rámci druhé doby porodní, v Apgar skóre či úsilí matky. Integrita perinea byla zachována v experimentální skupině. Tato zjištění naznačují, že mimovolní tlačení je doprovázeno s adekvátním postupem porodu a vede k méně perineálním traumatům. Další zkoumání běžných praktik podpory žen v usilovném tlačení v druhé době porodní, namísto reagování na mimovolní nucení, je doporučováno.

Zdroj: http://www.sciencedirect.com/science/article/pii/0091218284903240