Studie na téma: Vliv polohy na průběh a výsledek porodu

Podvědomě měníme polohy a hýbeme se podle toho, ve které poloze je nám nejlépe. U porodu tomu není jinak. Změna polohy nejenže umožňuje určitou úlevu, dokonce napomáhá lepšímu průběhu porodu. Tento předpoklad potvrzují také četné studie. 

Randomizovaná studie porovnávající vzpřímenou polohu a polohu v leže v druhé době porodní

(zdroj: http://onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1111/j.1471-0528.1997.tb11534.x/full)

Cíl: Posouzení efektu vzpřímené polohy a polohy v leže během porodu pro matku a dítě, pokud jde o definované výstupní proměnné.

Plán: Randomizovaná kontrolovaná studie.

Účastníci studie: 517 žen s nízkým rizikem, vhodné pro porod v sanatoriu.

Výsledky: Studie ukázala, že u žen, které rodily ve vzpřímené poloze, došlo ke snížení bolesti, perineálních traumat (pozn. natržení) a méně nástřihů hráze, než u těch, které rodily v poloze na zádech.

Závěr: Data jasně naznačují, že ženy s nízkým porodním rizikem, by měly být ve volbě polohy podporovány.

Podrobnosti studie:

Poloha v podřepu ve druhé době porodní: Vliv na průběh porodu a na pohodu matky a dítěte

(zdroj: http://onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1111/j.1523-536X.1993.tb00420.x/abstract)

Kohortní studie byla navržena k posouzení účinků polohy v podřepu v druhé době porodní na vývoj a postupování porodu a na pohodu matky a dítěte. Výsledky z 200 porodů s polohou v podřepu, náhodně vybraných z 1 000, byly porovnávány se 100 s polohou v polo-lehu (polo-sedu), náhodně vybraných z 300. Sběr dat byl proveden organizovaným způsobem shromažďování dat ze zdravotnické dokumentace. Tyto dvě skupiny byly podobné s respektem na předporodní, porodní a socioekonomické proměnné, které by mohly mít vliv výsledek porodu.

Průměrná délka druhé doby porodní byla o 23 minut kratší v poloze v podřepu u prvorodiček a o 13 minut kratší u vícerodiček, než u polohy v polo-leže. Ženy rodící v podřepu potřebovaly značně méně stimulace porodu oxytocinem v druhé době porodní (P = 0,0016) a ukázal se trend k méně případům mechanicky asistovaných porodů. Podstatně méně a menší natrhnutí a méně epiziotomií bylo ve skupině žen rodících v podřepu (P = 0,0001). Žádný statisticky významný rozdíl nebyl nalezen mezi skupinami, co se týče komplikací v třetí době porodní a komplikací plodu.

Poloha matky, porod a komfort

(zdroj: http://www.sciencedirect.com/science?…)

Účelem této studie bylo zjistit, zda ženy, které zvolily vzpřímenou polohu během „maximálního sestupu“ (maximal slope), měly tuto dobu kratší a jestli pociťovaly větší komfort, než ty, které zvolily polohu vleže. Čtyřicet rodících žen bylo rozděleno do dvou skupin – rodících v leže a ve vzpřímené poloze. Ženy byly v dané poloze během fáze maximálního sestupu (cervikální dilatace z 4 na 9 cm). Každá žena byla co hodinu vaginálně vyšetřována ke zjištění dilatace a dotazována na komfort prostřednictvím „Maternal Comfort Assessment Tool“.

U žen rodících ve vzpřímené poloze bylo zaznamenáno značné zkrácení doby s „maximálním sestupem“, ale žádný rozdíl v pociťování komfortu oproti ženám v poloze vleže. Novorozenecké Apgar skóre se mezi skupinami nijak nelišilo.

Zdravotníci by si měli být vědomi toho, že vzpřímená poloha má zřetelné výhody v usnadnění činnosti děložních kontrakcí a zkracují dobu „maximálního sestupu“ při porodu, bez jakéhokoliv zvýšení diskomfortu nebo efektu na novorozencovu zdravotní pohodu.

Účinky pozice ve stoje na kontraktilitu dělohy a další aspekty porodu

(zdroj: http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/1185484)

Cílem této práce bylo porovnat kontraktilitu dělohy, bolesti způsobené kontrakcemi a pohodlí rodiček v pozici ve stoje a vleže.

Studie byla provedena na dvaceti normálních prvorodičkách, které změnily polohu z lehu do stoje a naopak v intervalech přibližně po třiceti minutách. Nitroděložní tlak a tepová frekvence plodu byly průběžně sledovány. Cervikální dilatace byla hodnocena každých třicet minut. Žádné leky nebyly rodičkám podávány. Ženy byly dotazovány na bolestivost kontrakcí v obou polohách, a která je pro ně pohodlnější.

Bylo zjištěno následující:

1. Intenzita kontrakcí byla značně vyšší u patnácti z dvaceti rodiček v pozici ve stoje.
2. Frekvence kontrakcí se značně snížila v jedné třetině.
3. Aktivita dělohy notně vzrostla v polovině případů.
4. Konzistentně méně bolestivé kontrakce v pozici ve stoje.
5. Ženy hlásili větší pohodlí v této poloze.

Průměrná doba porodu byla 3 hodiny 55 minut. Toto trvání je krátké, ve srovnání se standardními klinickými zkušenostmi a publikovanými daty. Žádné komplikace se nevyskytly při zvolení pozice ve stoje v průběhu porodu ani u matky, ani u plodu.

Fyziologické mechanismy odpovědné za výše uvedené účinky pozice ve stoje nejsou známé. Je zřejmé, že neexistují žádné jasné argumenty proti pozici ve stoje v průběhu porodu. Tato poloha by se měla častěji volit v klinickém porodnictví, podmínky porodnictví jsou totiž podobné jako v této studii.