Kontakt kůže na kůži matky s dítětem okamžitě po porodu je velice důležitý a čím déle trvá, tím je to nejen pro matku, ale i pro dítě lepší. Tento velice jednoduchý fakt, který má každá žena, matka podvědomě v sobě, potvrzují i nové vědecké studie. Už jen zbývá změnit zaběhnutou praxi v českých porodnicích, kde se kvůli rutině stále běžně oddělují zdraví novorozenci od matek.

Matka a dítě: Vzájemná regulace fyziologie a chování – Výběrový přezkum

Zdroj: http://onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1002/dev.20094/abstract 

Tento článek shrnuje 30 let práce prokazujíc, že interakce mezi matkou a novorozeným dítětem v období ihned po porodu ovlivňují fyziologii a chování obou. Blízký tělesný kontakt novorozence s matkou pomáhá regulovat jeho teplotu, šetření energie, acidobazickou rovnováhu, upravit dýchání, pláč a ošetřovatelské chování.  Stejně tak dítě může regulovat – to znamená zvýší – zájem matky o jeho potřeby, zahájení a udržení kojení, a účinnost jeho hospodaření s energií skrz aktivaci bloudivého nervu a nárůst uvolňování hormonu gastrointestinálního traktu ústící v lepším využití přijatých kalorií. Účinky některých těchto změn mohou být zjištěny měsíce poté.

Separační volání o pomoc novorozeňat při absenci tělesného kontaktu s matkou

Zdroj: http://onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1111/j.1651-2227.1995.tb13676.x/abstract

Jen málo studií používalo dětský pláč jako prostředek hodnocení kvality péče o novorozence. V této randomizované studii byl zaznamenáván novorozencův pláč během prvních devadesáti minut po porodu, kdy bylo o děti pečováno buď: (a) v kontaktu kůže na kůži s matkou; (b) v dětské postýlce; nebo (c) v dětské postýlce prvních 45 minut z celkových 90-ti minut pozorování a pak kůži na kůži s matkou. Výsledky naznačují, že novorozenci poznají fyzickou separaci od matky a začnou plakat v pulsech. Pláč se zastaví při shledání. Pozorovaný postnatální pláč může být protipólem k „separačnímu volání o pomoc“, které je obecným fenoménem mezi různými druhy savců a slouží k obnovení blízkosti matky. Naše výsledky naznačují, že u lidských novorozenců není tento pláč závislý na předchozích sociálních zkušenostech a může být geneticky zakódovanou reakcí na separaci. Výsledky jsou v souladu s názorem, že nejvhodnější pozicí zdravého donošeného novorozence po porodu je těsný tělesný kontakt s matkou. 

Mateřské pouto – Důležitost první dní po porodu

Zdroj: http://www.nejm.org/doi/pdf/10.1056/NEJM197203022860904 

Pro zjištění, zdali současné nemocniční praktiky mohou ovlivnit mateřské chování, umístili jsme 28 prvorodiček do dvou skupin krátce po porodu zdravého donošeného novorozence. Čtrnáct matek (kontrolní skupina) měla obvyklý fyzický kontakt s jejich dětmi a čtrnáct matek (prodloužený kontakt) mělo 16 hodin dodatečného kontaktu. Charakteristiky „zázemí a dětí“ matek byly v obou skupinách obdobné. Mateřské chování bylo zjišťováno o 28 až 32 dnů později standardizovaným rozhovorem, vyšetřením dítěte a filmováním krmení z láhve. Matky ze skupiny s prodlouženým kontaktem byly méně ochotné ponechat dítě s jinou osobu, obvykle stály a sledovaly vyšetřování dítěte, vykazovaly silnější konejšivé chování a zapojovaly se značně více do očního kontaktu a mazlení. Tyto studie ukazují, že jednoduchá změna péče krátce po porodu může ovlivnit následné mateřské chování.