Nejnovější zpráva z konference Michela Odenta Porod a Prvotní zdravotní výzkum: Data jsou jasná, my lidé ztrácíme schopnost rodit! Jak je to možné? Je to čistá evoluce v praxi: když nepoužíváme určité funkce naší fyziologie, „zpráva“ našemu stále se měnícímu se systému těla a mysli – zpráva, která je předávána budoucím generacím skrz změny v DNA – je „Tato funkce již není třeba.“

Oxytocin: Tekutý mír

Oxytocin je nazýván hormonem lásky, morální molekulou, tekutým mírem. Oxytocin zprostředkovává obrovské množství pozitivních účinků na člověka: snižuje stresovou reakci a vyšší práh bolesti, zvyšuje důvěru, zmírňuje deprese, zvyšuje sociální interakce a reakce na sociální podněty. Je to chemie spojení. Jak shrnul ve své Prvotní výzkumné databázi Michel Odent, zprostředkovává ústřední schopnost – schopnost milovat – milovat sebe, milovat ostatní, milovat životní prostředí.

Odent byl přímočarý: „Schopnost milovat je formována v období porodu.“ Než budete pokračovat, uvědomte si, že v tomto bodě se hovoří o epidemiologickém výzkumu (epidemiologie: studie nemocí a zdraví v populacích), nehovoří se o jednotlivcích. Proto prosím, když budete číst, nemyslete ihned na někoho konkrétního koho znáte, včetně vašich dětí. Jak Odent se svým francouzským přízvukem dodal: „Zapomeňte na jednotlivce, zapomeňte na svou rodinu, zapomeňte na lidi, které znáte.“ Toto je  o naší globální lidské rodině a o naší společné budoucnosti jakožto druhu.

Porucha schopnosti milovat je ústřední pro řadu psycho-sociálních problémů jako je deprese, sebepoškozování, šikana, narcistní osobnostní rysy, autismus a sebevraždy.

Porod dítěte, porod psyché

Porod je časem, kdy dochází k masivnímu uspořádávání oxytocinového systému, které přetrvává celý život – jak pro rodící se dítě, tak pro jeho matku. Na přednášce o prvotním zdravotním výzkumu a epigenetice Odent poukázal na to, že desítky studií z celého světa zjistily, že rizikové faktory autismu se vyskytují v době porodu.

Jak jsem napsala ve své knize Rodičovství pro mír: „Biochemické kaskády aktivované během nerušeného porodu savců (a po porodu) ustavují v mozku dítěte přetrvávající nastavení sebe-regulačních a sociálních funkcí. Tyto prahové hodnoty do značné míry předurčují, jak bude jedinec schopen odpovídat na pozdější vlivy – zahrnující rodičovské, vzdělávací a duchovní vedení – zaměřené na pěstování společensky vědomých postojů a chování.“

I když bylo objeveno mnoho proměnných jako rizikových faktorů, vyvolávání umělým oxytocinem se objevuje jako hlavní příčina v souvislosti s rizikem rozvoje autismu. Jeden příklad, který dal Odent, byla japonská studie výsledků dvou nemocnic v sousedství (tedy stejná populace), která zjistila mnohem vyšší výskyt autismu u těch dětí, které se narodily v porodnici, jejímž standardním postupem bylo vyvolávat porod umělým oxytocinem v 39. týdnu těhotenství.

Neúcta k oxytocinu, riskování naší zdravé budoucnosti

Hojně rozšířené užívání umělého oxytocinu (Pitocinu) k vyvolání či augmentaci porodu vede ke ztrátě fyziologických funkcí prostřednictvím jeho užívání. Bez obalu řečeno, byli jsme odříznuti od svého oxytocinového systému, protože, jak řekl Odent, „Ztratili jsme naši fyziologickou potřebu po oxytocinovém systému, jelikož většina žen rodí s infuzí.“

Teď, když píši tento článek, doktorka Kerstin Uvnäs-Moberg vede diskuzi s názvem „Oxytocin: Vnitřní průvodce mateřstvím“. Výborný základ pro vysvětlení role oxytocinu, jeho úžasných účinků na blízké, propojení a snadnější připoutání se mezi matkou a dítětem.

Velmi jasně ukázala, co se děje s naším přirozeným oxytocinovým systémem, když je podán umělý oxytocin namísto našeho přirozeně uvolňovaného. Prvně, syntetický oxytocin přichází ve stálém proudu, zatímco přirozený, z „vnitřní lékárny“, pulzuje: přichází v rytmických vlnách.

Ptá se poměrně přímo: „Chráníme a používáme náš oxytocinový systém tak, jak bychom měli?“ Oxytocin centrálně souvisí s naší přirozenou schopností rodit. Když máte plánovaný císařský řez, například, nedochází k uvolňování oxytocinu v matčině mozku a tím dochází k přerušení ustavování poporodního oxytocinového oběhu u novorozence. Obdobně je to u epidurálu, který blokuje nervové impulsy bolesti, stejně tak blokuje Fergusonovy reflexy odpovědné za stimulaci činnosti oxytocinového systému.

Michel Odent shrnuje střízlivý závěr současných výzkumů s hrůzostrašným zjištěním: už za 3 až 4 generace vysoce technologických porodů se zdá velmi pravděpodobné, že se náš lidský oxytocinový systém oslabuje.

Jinými slovy, naše schopnost rodit je stále slabší.

Šiřte do světa: nechte nás chránit naši radost, náš mír, naši schopnost být hluboce propojenými lidmi. Nechte nás chránit náš druh v našem nejslavnějším potenciálu.

Obhajujme přirozený oxytocin!

Zdroj: Women Are Losing the Capacity to Give Birth, autorka Marcy Axness, PhD.